Nabídka programu 

Programy pro školky, školy, domovy duchodců, různá socialní centra, firemní akce, oslavy

Programy pro vikendové festivaly a vícedenní akce


    A - stručně popsané programy

B - podrobně popsaný program

C - připravované programy


A .


1.Hudební workshopy a dílny

základní  dílna pro skupinu - doba trvaní cca 1 hodina 

2. Tvořivé umělecko řemeslné workshopy

dřevovýroba, okrasné umělecko řemeslné zpracování, výroba talismanů a drobných předmětů

základní doba trvání cca 2h

3. Hudební a tvořivá dílna dohromady

cca 4h program


4. Festivalové a vícedenní programy

individuální dohoda


*


SPECIÁLNÍ PROGRAMY

VÁNOČNÍ DÍLNA

                                                                              ZDE




V přípravě

*

DO CHRÁMU PŘÍRODY

Interaktivní, prožitkové, kouzelné divadlo propojené s hudební a tvořivou dílnou

hudební a taneční dílnou, výrobou vlastního hudebního nástroje a přírodního talismanu a učení se přírodní moudrosti

                                                                    cca 4 hodiny

**********************************************************************************************************************

další naše programy v přípravě

Hudební vystoupení

*

 Divadelní vystoupení

*

Pobyty v přirodě v blízkosti Českosaského Švýcarska


B.


1.

HUDEBNÍ DÍLNA

cca 60 min.

Zde se

 jedná o hudební a pohybovou dílnu,

která   probíhá tak, že přivezeme velkou hromadu všemožných nástrojů jako bubnů, chrastítek, píštalek, cinkátek, včetně etno

  nástrojů z celého světa. Tuto naší sbírku stále rozšiřujeme. V naší sbírce si například budete moci zahrát na netradiční sluneční buben.

Předvedeme, jak se na nástroje hraje a pomalu se je snažíme společně rozeznít...včetně zpěvů a tance.

 Hodina se nese v duchu improvizace a momentální inspirace, kde svou důležitou roli hraje  lektorské vedení, při kterém využíváme všemožné techniky, triky a kouzla z našich bohatých zkušeností...

Těmito technikami se budeme snažit v dané skupině probudit nadšení, zapojit se do společné tvorby, uvolnit se do procesu a prohloubit prožitek z toho, co právě probíhá.

Více o těchto technikách si mužete přečíst v rubrice O NÁS

zde


Programy jdou tvořit tak, že je možné se opět setkávat a navazovat na předešlou práci. 


2.

TVOŘIVÉ UMĚLECKO ŘEMESLNÉ WORKSHOPY

Okrasné umělecko řemeslné zpracovávání dřeva, výroba perkusních  jednoduchých rytmických nástrojů



Tvoření lapačů snů, drobných ozdob a talismanů...

malovaní mandal a různé umělecké tvůrčí zábavné činnosti




Dřevo výroba

praktický kurz k poznání zásad opracování dřeva... poznání a prozkoumání mnohých druhů, které jsou vhodné k řezbaření, k výrobě drobného nábytku, drobných předmětů ( akupresurní dloubátka ), aromatické placičky různých tvarů ( květiny, zvířátka). Začátečníkům poradíme, které druhy nástrojů jsou vhodné k opracovávání měkkých i tvrdších materiálů

ukážeme si možné použití dlát, nožů

 okrasné rybičky či jiné druhy tvarů, záleží na vaší nápaditosti a vynalézavosti.



Programy jdou tvořit tak, že je možné se opět setkávat a navazovat na předešlou práci.




                                                                                                      C.                                                                                                                                                       připravujeme......                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             

Z chrámu přírody





Existují jen dvě děditství, u nichž má cenu doufat, že je předáme našim dětem - kořeny a křídla.

Holding Carter

Náš vlajkový program. Jedná se o interaktivní divadelní představení,v kterém vás zábavně vneseme do říše přírodních bytostí, pokladů stromů a tajů světa moudrosti, jež aby člověk mohl spatřit, néní ani tak zapotřebí hodně otevírat oči, ale spíše srdce, ani se né tak křečovitě a usilovně snažit..jako spíše se uvolnit a jen tak plynout...

Během tohoto divadélka se budeme učit slyšet jak zpívájí živly...voda,vzduch, země, oheň ...a budeme se je  snažit zpěvem a hudebním vibrováním napodobit... budeme skrze bubny volat přírodní bytosti jako skřítky a víly a vydáme se s nimy na cestu do jejich světa, který můžou spatřit pouze ti co na něj uvěří a budou mít dostatečně otevřené milující srdce...ti co se jim to povede..budou moci třeba uslyšet jak si zpívá kámen...nebo poznat jaké to je být stromem a slyšet jeho niternou píseň..kterou mu šeptá skřítek, který bydlí v každém stromě......či slyšet píseň květin a zatačit si s vílamy, které je chrání... po cestě nám budou pomáhat různé přírodní dovednosti, díky jejichž moudrosti se do tohoto světa snadněji ponoříme...

jako vibrace šamanského bubnu...zvuk australského didgeridoo....tibetská mísa....alikvótní zpěv....tanec...společná modlidba....vůně bylin...energie vzácných kamenů....ale i třeba prastaré tělesné techniky..jako třeba práce z dechem...

...a nakonec dojdeme do srdce matky země...chrámu přírody...otevře nám bránu od svého zřídla moudrosti a také pokladů....zde si společně vytvořímě každý svůj hudební nástroj a dárek, díky kterým se budeme moci i nadále propojovat se srdcem světa...

...nakonec spolu zaspíváme světu a rozezníme dary od matky přírody...a potom co poznáme bytosti přírody a její strážce a dostatečně se otevřeme srdci přírody...možná se otevře naše vlastní jádro a setkáme se s naším andělem strážným, nebeským rytířem a ten nás vezme do srdce vesmíru a všehomíru...

na konci této naší cesty ne cesty, divadla ne divadla...se uvolníme do přítomnosti a reality našeho světa...kde budeme propojení s jádrem země a jádremvesmíru uprostřed ve svém srdci na planetě zemi jako šťastná lidská bytost...




Na program lze navázat dalším setkáním a pokračovat v další práci.

4. hudební vystoupení


rádi vám zahrajeme na vaší akci, festivalu....jsme schopni hrát celou noc...hrajeme zejména etno pisně...většinou v kombinaci kytara, buben, všemožné perkuse a zpěv..přírodní rytmy..přírodní písně,posvátné a rituální písně z celého světa...mantry, baghany různé lidové, folklorní...tradiční....různé popěvky a chorály



kreativní improvizace a vlastní tvorba

rádi zapojujeme ostatní, aby se k nám přidali

konzert je idealní v kombinaci z hudební a taneční dílnou... přímo na podiu...

nebo jako úvod ke stanu, kde budou na festivalu probíhat naše tvůrčí hudební díny



je také možné vymyslet  variace vystoupení pro celou vaši akci...

jak uvodní konzert..s inciací místa... průběžné interaktivní konzerty během akce..

specialní scéna a doba ke zpěvu manter a baghanů

závěrečný společný konzert, včetně záverečného rituálu

5. divadelní představení

POSELSTVÍ OD PROTINOŽCU

hudebně laděné, lehce interaktivní a improvizované divadelní představení,

v kterém si budeme povídat, hrát a zpívat v duchu pradávné moudrosti přírodních národů...

v divadle vám zahrajeme několik  legend a povídek z přírodních tradic, seznámíme se s  poselstvím z večnosti a pradavnými zákony..... na závěr vzpomeneme na poselství nácelníka Seatle a učiníme naše společné poselství pro přitomnost .....u delších programů, např. víkendových festivalů je možné divadlo rozložit do jednotlivých poselství a přiběhů a odehrát ho jako seriál na pokračování 



ukázka pohádek ...pohádky budou mezi jednotlivými poselstvímy...viz. níže


O DVOU VLCÍCH

Jeden večer vzal starý indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: ,,Synku,ta bitva v každém z nás je mezi dvěma´vlky´". Jeden je špatný. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobectví, hrubost, nenávist, sebelítost, faleš, namyšlenost a přehnané ego. Ten druhý je dobrý. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra." Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: ,,A který vlk vyhraje?" Starý indián odpověděl:,,Ten kterého krmíš". 


O SLUNCI

Indián se podíval směrem k východu.

Co tam vidíš, otče?, zeptal se jej jeho malý synek.

Slunce, odpověděl indián a dál hleděl k východu.

Ale tam přece žádné slunce není, divil se syn.

Nemusíš všechno hned vidět, ale srdce ti napoví, kterým směrem se dívat, kde je to, co očekáváš. Důvěřuj svému srdci, na rozdíl od jiných lidí, od televize a dalších médií, s kterými se v životě setkáš, pouze tvé vlastní srdce nemá potřebu ti lhát. Proč bys obelhával sám sebe?

A otče, ty tam to slunce opravdu vidíš?

Moje srdce mne hřeje, je neustále ve spojení se sluncem, které každý den vychází a i když jej třeba nevidíš, jeho paprsky si tě vždycky najdou.

Nad obzorem začalo svítat.


O MOUDROSTI


V malé indiánské osadě žil starý muž se svým synem. Lidé k němu chodili pro radu, byl uznáván za nejmoudřejšího stařešinu až do dne, kdy se spustil řetěz podivuhodných událostí. Onoho dne se muž vydal se synem na lov synem a vrátil se s nádherným hříbětem, které přišlo o matku. Hříbě vyrostlo v divukrásného hřebce. Všichni říkali: "Dědo, ty máš ale štěstí!" "Štěstí? Možná ano, možná ne. Neznáme celý příběh!" odpovídal stařík. "Co to říká, jak může pochybovat?" divili se ostatní. Náčelník kmene se dověděl o krásném hřebci a nabídl muži za něj deset svých nejlepších koní. Stařík však výměnu odmítl. "Blázen!" komentovali dědovo rozhodnutí ostatní. Jednoho dne hřebec zmizel. "Takové neštěstí!" lamentovali všichni. "Možná neštěstí, možná štěstí, neznáme celý příběh," odpověděl muž. "Pomátl se na rozumu," soudili ostatní a přestali jej považovat za mudrce.

Za dva týdny se hřebec vrátil z hor a přivedl s sebou pět nádherných klisen. "Ten děda má ale štěstí!" volali sousedé. "Zda je to štěstí či ne, to ukáže život," odpověděl muž. "Radostí mu přeskočilo!" domnívali se druzí. Mudrcův syn začal klisny cvičit a jedna z nich jej shodila na zem tak, že si vážně zlomil nohu. Šaman prohlásil, že už nikdy nebude chodit jako dřív. "To je hrozné, taková smůla!" litovali jej lidé. Ale děda zase mlel svou: "Smůla? Štěstí? Kdo ví." "Bolestí se zbláznil!" křičeli ostatní.

Druhého dne vstoupil kmen do války a všichni zdraví muži museli odejít do boje. Mudrcův syn kvůli svému zranění nikam jít nemohl. Z bitvy se nevrátil nikdo. A tak všichni říkali: "Dědo, ty máš ale štěstí, my jsme přišli o muže a syny, taková tragédie. Jen ty máš vše, ten kůň byl pro tebe opravdu požehnáním." "Možná tragédie, možná ne. Neznáte stále konec příběhu." "Šílenec, co chce ještě slyšet, když naši muži jsou mrtví!"

Zbytku kmene se zmocnila banda desperátů a zotročila je. Pracovali těžce, až živí záviděli mrtvým. "Měl jsi, dědo, pravdu. Kéž bychom zemřeli v boji s našimi muži a syny!" "Z hlediska přítomného okamžiku se to tak jeví, ale nesuďte. Stále neznáte celý příběh. Už za okamžik to může být jinak." Lidé se chtěli na starce vrhnout, ale zvenku se ozval válečný ryk. Objevili se jejich muži, které považovali za mrtvé a osvobodili je z otroctví. Dověděli se, že v boji nezemřeli, byli pouze zajati. Bylo to radostné shledání.

U večerního ohně si vzpomněli na dědova slova o tom, že nemají soudit, neznají-li příběh celý. Požádali jej, aby jim řekl, jaký tedy má ten příběh konec.

"Znát celý příběh znamená pozorovat jej ze všech čtyř úhlů, ze čtyř vhledů. Tím prvním je pohled oběti: ten vždy volá po odplatě. Tím druhým je pohled pachatele: ten vždy tvrdí, že je nevinen, že mu nic jiného nezbývalo. Tím třetím je pohled nezaujatého soudce, který zná pohledy obou stran. Ví, že každý dělá to, co dělá, z nějakých vnitřních pohnutek. Kdyby vnitřní motiv pachatele nebyl dostatečně silný a z jeho hlediska ospravedlnitelný, pak by to prostě nedělal." Ten čtvrtý není z tohoto světa hmoty. Čte vaše myšlenky, emoce a přivádí je do fyzického světa. Zná vaše pohnutky, vidí do vašeho svědomí. Hovoří neustále k vašemu já, ale vy mu nenasloucháte. Netušíte tudíž nic o příčinách událostí, i když denně bojujete s jejich následky. Nechápete jejich smysl, nevidíte v překážkách a potížích poselství od Boha. Míjíte každou příležitost něco pochopit, naučit se, duchovně vyrůst. Stále soudíte, ačkoliv vám život dokazuje, jak vrtošivé vaše soudy jsou.

Proto si zapamatujte: Nic není náhoda, vše jste si připravili sami. Všechno se děje v pravou chvíli a na pravém místě. Proto cokoli přijímejte jako příležitost. Proste tedy, abyste pochopili význam a příčinu událostí, o sílu a pokoru, abyste překážku překonali a o lásku, abyste neublížili a zachovali si lásku v duši.

Ten čtvrtý pohled je Boží přítomnost v nás.





POSELSTVÍ OD PROTINOŽCŮ


Následující poselství je vhodné pro všechny duše
ať jsou kdekoliv. Je platné v každé době, od časů jeskynních lidí až po současnost. Nečiní rozdíly mezi muži a ženami, jeho úkolem není pomoci k úspěchu ve světě, je zaměřeno spíš spirituálně. Od počátku času dodržuje tento standard života můj lid v nitru Austrálie. Tito lidé nikdy nebyli pastevci, sedláky nebo obchodníky. Vždycky byli sběrači, hudebníky, výtvarnými umělci a básníky. Žili v naprosté shodě se zemí, se živými tvory a také se sebou. Tohle je jeden z jejich rituálních zpěvů:
Věčná Jednoto,
která nám mlčky zpíváš,
která nás učíš skrze nás,
veď mé kroky pevně a moudře,
ať kráčeje vnímám tvé učení,
ať vzdávám čest účelu všech věcí.
Pomoz mi všeho se dotýkat s úctou
a vždycky mluvit zpoza očí.
Ať pozoruji, ale nesoudím.
Ať nezpůsobím žádnou škodu
a po mé návštěvě zde
ať zůstane jen hudba a krása.
A až se zas navrátím do Věčnosti,
Ať je kruh uzavřený
a spirála širší.


Jsi zde na zemi spirituální bytostí

která prožívá lidskou zkušenost. Sám sis zvolil sem přijít. Nebyla to žádná náhoda, že ses narodil ze dvou lidí, kteří jsou tvými biologickými rodiči. Byl sis vědom, kdo jsou, byl sis vědom okolností, za nichž jsi byl počat a jejich genetického modelu. Řekl jsi: "ANO!" Jsi spirituální bytostí, která se vyvíjí k osvícení. Země je školou, která ti poskytuje vědomosti a poučení. Je to jedinečná planeta s jedinečnými životními formami. Jediné místo ve vesmíru, kde se užívá šesti smyslů - zraku, sluchu, chuti, hmatu, čichu a intuice - spolu s energií, kterou nazýváme emoce, ke spojení viditelného těla s neviditelným duchem. Každá hmatatelná věc na planetě Zemi pochází z Jednoho Božského zdroje a všechno je stvořeno z jednotlivých částí energie. My lidé jsme stejní jako vše, co bylo stvořeno. Určitě znáš dobře Desatero přikázání, což jsou zákony, jež Ti přikazují "co nesmíš dělat". Lidstvo je už vlastní tisíce let. Existovaly však také zákony, které tu byly mnohem déle a které určovaly, "co bys měl dělat". Kdyby bývala tato pravidla dodržována, nebylo by Desatera třeba. Tvoje bytí na Zemi je dobrovolné, přišel jsi sem z vlastní vůle a byl jsi dlouho očekáván. Tato tvoje lidská cesta se odrazí ve tvém postupu Věčností. Sepsala jsem pravidla toho, jak by ses měl chovat, jsou nejen pro tebe, ale pro všechny lidi.

Snaž se vyjádřit svou individuální kreativitu


Každý jedinec vidí věci vzhledem ke své vlastní situaci a může tak nabídnout světu své vlastní vidění. V tvořivosti je obsaženo umění, ale neomezuje se jen na ně. Malování, skládání hudby nebo psaní není v žádném případě významnější, než tvůrčí způsob, jak utěšit někoho, kdo jev nesnázích, jak vnést pořádek do konfliktní nebo chaotické situace, nebo jak vyprávět dítěti příběhy. Pokud lidé věří, že nemají žádný kreativní talent, nebo že jim nějaké životní situace brání, aby ho vyjádřili, opomíjejí možnost, jak obohatit svoje duše. Naopak, když se člověk postaví proti nepřízni osudu, když se pokusí uvolnit své kreativní vědomí, přinese mu to velké hodnoty. Společnost je utvořena takovým způsobem, že ne všichni lidé mají možnost dosáhnout vedoucího postavení. A protože je mnohem víc těch ostatních, podřízených, je vyjádření naší kreativity ještě důležitější. Kreativita by měla být pozitivní, ale každý jedinec má svobodnou vůli. Může ji užít způsobem, který je negativní pro něj i pro svět. Svou kreativitu můžeme vyjadřovat způsobem, jak si češeme vlasy, jak si vybíráme oblečení, jak zařizujeme příbytek, jak zakládáme zahradu, jak vyrobíme nějaký předmět nebo něco spravíme. Základem je, aby veškerá naše činnost vyjadřovala naši osobnost a abychom na vše, čím se vyjadřujeme, mohli být hrdí.

Buď si vědom své odpovědnosti

Jsi na této planetě hostem, a tak se od tebe očekává, že ji opustíš takovou, jakou jsi ji našel, nebo ještě lepším stavu. Jsi odpovědný i za ostatní životní formy, které nemohou mluvit, aby si samy pomohly. Jsi odpovědný za sliby, které učiníš, za ujednání, jichž se účastníš, a za výsledky veškeré své činnosti. Ve skutečnosti je nemožné někoho zabít. Lidé jsou bytosti Věčnosti, i když smrt jejich fyzické vyjádření přeruší. Jsi zodpovědný za svou bezmyšlenkovitost stejně jako za bolest a utrpení, jež jsi možná oběti způsobil, a za to, jak to ponesou lidé blízcí oběti. Zemřelý ti to nemá za zlé, ale společnost ano. Aby se udržela rovnováha, musíš se stát zodpovědným za vše, co uděláš a řekneš. Musíš se vynasnažit ctít život, vážit si ho a všemi způsoby ho podporovat. Jsi zodpovědný také za svoje tělo. Je to dar, který ti byl propůjčen, a sestává z prvků, které pomáhal zformovat život. Zanedbávat své tělo nebo ho zneužívat je nezodpovědné. Každý člověk také odpovídá za svou sexuální aktivitu. Máme odpovědnost za duše dětí, jež jsme přivedli na svět, za to, že chráníme jejich těla a že jim dáváme pozitivní emocionální příklad. Toto pravidlo je těsně spojeno s kreativitou. Jsme zodpovědní za vše, co stvoříme a co budeme sdílet se světem, za to, že budeme chránit ostatní a že nebudeme ubližovat životu.


Před narozením jsi souhlasil, že budeš pomáhat ostatním

Není záměrem, aby lidé svou existenci trávili jako osamělí jedinci. Záměrem je, abychom se vzájemně podporovali a starali se jeden o druhého. Všechno, co činíme, bychom měli činit s jedinou myšlenkou: "Co je v Nejvyšším Dobru pro všechno živé na světě?" Sloužit ostatním znamená pomáhat, sdílet vědomosti a přispívat pozitivně k životu někoho druhého. Všichni lidé mají právo, aby se s nimi jednalo s úctou a důstojně. Pomáhat znamená starat se o starší, o děti, o nemocné a o umírající. Pomáhat je protiklad k tomu, starat se jen o sebe kvůli slávě nebo ekonomickému prospěchu. Znamená to být si vědom, že jsi členem skupiny, skupinového lidského vědomí a že osud naší planety určují aktivity této skupiny.


Snaž se emocionálně dozrát

My všichni jsme schopni vyjádřit všechny možné emoce včetně hněvu, frustrace, deprese, beznaděje, viny, chamtivosti, smutku, starosti stejně jako radosti, štěstí, naděje, klidu, lásky a tak dál. Jak dozráváš a získáváš ponětí o tom, co je to být člověkem, je tvým úkolem zvládnout své emoce. Jednou řekl někdo slavný: "Člověk je šťastný, jak si dovolí šťastný být." Vztahy a incidenty jsou kruhy. Začnou, pokračují a v určitém okamžiku se zastaví. Pokud emocionálně dozraješ, nebude pro tebe problémem každý kruh uzavřít, nenechat žádné volné konce, žádné negativní pocity. Určitě jsi zažil pocit zlosti na začátku svého života jako dítě. Můžeš se sám rozhodnout, jestli je to lepší fyzický pocit být naplněn hněvem, nebo pochopením a vnitřním mírem. Jediný způsob, jak se může tvoje duše spojit s tvým vědomím je prostřednictvím pocitů. Jestliže tě například bolí záda, měl by ses zeptat proč. Co to znamená? Co můžeš udělat, aby bolest přestala? Jaké ti to dává poučení? Pak se vynasnaž udělat, co je třeba pro tvé tělo, ale při tom nepodceňuj myšlenkový proces a spirituální poučení. Je také správné vážit si svých emocí, zvláště radosti a smutku. Potlačovat tyto emoce by mohlo vést ke zdravotním potížím. Jedna z nejdůležitějších věcí pro zdraví každého jedince a pro zdraví naší planety je smích. Jako lidem byl dán dar smyslu pro humor a schopnost ho vyjádřit. Smíchem a veselostí zůstává tělo zdravé a existující zdravotní potíže se zlepší. Humor potlačuje problémy, posiluje vztahy a přináší radost i ostatním. Věci, o kterých si myslíme, že jsou směšné, a kterým se smějeme, by měly bát do hloubky analyzovány. Humor je pro naše zdraví tak důležitý, že by se nikdo neměl uložit ke spánku, dokud během dne neprožil nějaký radostný okamžik a od srdce se nezasmál. Pokud ne, měl by vstát z postele a hledat něco, co by ho potěšilo a rozveselilo. Klauni jsou zvláštní lidé, existují v každé kultuře. V každém z nás se skrývá klaun a měl by se v našem životě ve vhodný okamžik projevit. Nikdy není člověk tak starý, by se nemohl bavit jako klaun. Klíčem je pravdomluvnost. Nemůžeš hledat o sobě pravdu, ptát se, proč jsi zde a jak si vedeš, pokud nemluvíš pouze pravdu. Vždycky.

Buď zábavný

Ano, součástí tvého úkolu na zemi je bavit ostatní, stejně jako sebe, a upoutat jejich pozornost jiným směrem. Někoho bavit je záměrná činnost a měla by povzbuzovat unavené, utěšovat zklamané a uklidňovat nemocné. Mělo by to být výrazem kreativity. Bavit se nám může pomoci získat sebekázeń a emocionálně vyzrát. Smysl toho je v tom, aby se člověk účastnil pozitivní zábavy a nebyl v roli toho, koho musí bavit ostatní. Pokud on baví ostatní, může to mít na ně velký vliv, nesmí to však oddělovat od odpovědnosti.

Buď správcem své energie

Člověk nemůže stvořit ani zničit energii. Může ji jen užívat, měnit nebo přeskupovat. Všechna existující energie byla stvořena v jediném, stejném okamžiku. Každé slovo, každá činnost, každá myšlenka, na kterou se soustředíš, má v sobě energii. Všechno na světě, a´t je to viditelné, nebo ne, je zlomkem látky, kterou nazýváme energií, Je z ní stvořen celý náš svět. Je důležité připomenout, že právě v tomto historickém období je úkolem lidí být správci své energie. PROČ? Je to proto, že to, co vidíme, stejně jako neviditelné vrstvy vědomí, jež obklopují lidi a míst, jsou výsledkem naší kolektivní energie. Všechno na světě se neustále rozrůstá nebo rozpadá, to záleží na hladině energie. Každé slovo, které člověk pronese, odpluje a zmizí v mlžných parách. Naše slova nemohou být už nikdy zadržena, nikdy opravena, nikdy vrácena zpět. Stanou se součástí vrstvy obklopující naši planetu. Během času se tato vrstva tak naplnila výkřiky obětí, násilnostmi, sobeckými a omezenými myšlenkami, že se vytvořila samostatná vrstva vědomí obětí. Víc než polovina duší, jež nyní přicházejí na zem, pocházejí z této vrstvy. My jsme ji vytvořili, my ji také musíme rozptýlit. Můžeme toho docílit, když si uvědomíme, že jsme správci, a půjdeme příkladem ostatním. Když se člověk soustředí na to, že je obětí, dává vinu ostatním lidem a libuje si v sebelítosti, přispívá to k negativním vibracím. Musíš tedy především změnit svůj přístup k životu, musíš se naučit odpouštět a zapomínat, musíš být optimističtější a pozitivnější. Snaž se zaujatě pracovat na všech úkolech našeho desatera "co bys měl dělat" a všechny vazby k pocitu oběti přeruš.

Věnuj se hudbě

Velký dar, který dostalo lidstvo, je schopnost vokalizovat v tónech a vyrábět nástroje, které rovněž vydávají hudební zvuk. Kreativní vyjadřování a bavení sebe sama může také obsahovat hudbu, ta je však tak důležitá, že ji uvádím jako samostatný úkol. Hudba má velký vliv na veškeré lidstvo a ve skutečnosti může hudební energie uzdravit tělo i planetu. Naslouchat klidné hudbě v rytmu lidského pulsu může mít velice pozitivní vliv na nervovou soustavu a mentální stav člověka. Každý z nás je muzikální a každého huba určitým způsobem ovlivňuje. Hudba je mluva duše. Je to hlas naší planety komunikující s vesmírem.
Snaž se dospět k moudrosti
Moudrost je něco úplně jiného než vědění. Vědění je možno získat z mnoha zdrojů: z knih, ze škol, z médií, ze zkušenosti. Je to něco, co je základem pro IQ. Člověk může být mimořádně inteligentní a vzdělaný a přitom není moudrý. Moudrost je to, jak člověk využívá vědění. Je to promyšlené rozhodnutí dělat něco určitým způsobem, nebo nedělat něco v zájmu dobra všech, kterých se to týká. Není nutné, aby člověk chodil do škol a získal diplom. Čtení a psaní mu může pomoci, ale ani to není zapotřebí, aby prožil úspěšnou spirituální cestu jako lidská bytost. Musíš se ze všech sil snažit, aby ses choval moudře, a měj přitom na myli, že všechny duše prožívají tejnou lidskou zkušenost, všechny jsou návštěvníky a hosty Matky Země. Všichni jsme zajedno se Stvořitelem, všechno, co se tvoří, vzniká ze stejného Jednotného Zdroje. Ukazatelem moudrosti je, když člověk ctí účel všech věcí a dělá to, co je k Nejvyššímu dobru všeho živého.

Nauč se sebekázni

Je povinností každého z nás, aby si vybral činnost, jež by byla v souhlase s klidným, produktivním a radostným životem na této planetě. Vzhledem k tomu, že se tak lidé nechovali, bylo nutno vytvořit zákony. Je možné být požitkářem, je možné být na něčem závislý, být nevšímavý a chamtivý, krutý a destruktivní. Pokud si však člověk vypěstuje sebekázeň, bude mít tyto vlastnosti pod kontrolou a sebekázeň mu pomůže udržet tělo zdravé. Stav lidského zdraví je jakýmsi barometrem, který nám ukazuje zdraví planety. Aby člověk prožil vnitřní spojení těla a duše, musí rozvíjet sebekázeń. Naslouchej svému srdci a to ti poví, kdy je něčeho dost. Nauč se poznat rozdíl mezi tím, co ti říká hlava a co říká srdce. Mluva hlavy je produkt společnosti. Mluva srdce je z Věčnosti.


Pozoruj, aniž bys soudil

Pozorování bez posuzování se někdy říká "bezpodmínečná láska". Všichni lidé jsou spirituální duše. Všechny byly stvořeny v jediném okamžiku. Žádná není starší, chytřejší nebo lepší než druhá. Všechny dostaly tentýž dar, dar svobodné vůle, dar volby. Zdroj je dokonalý a vše, co bylo stvořeno Zdrojem, je dokonalé. Byli jsme stvořeni spirituálně dokonalí a zůstali jsme takoví. Náš dar však způsobil, že se chováme jinak, že se vidíme jako nedokonalé bytosti, a tak se chováme hůře, než je v našich možnostech. V podmínkách Věčnosti neexistují omyly. Nemůžeme udělat chybu, protože jsme to my, kdo dostal dar a kdo prožívá život. Můžeme pozorovat, co se odehrává, a aniž bychom to odsoudili jako špatné, můžeme se rozhodnout, že nám to nechutná ani nevoní. Můžeme také intuitivně vycítit, že to pro naši cestu není dobré. Poděkujeme nebi a jdeme dál. Plníme tak požadavek milovat všechny lidi. Neznamená to, že s nám líbí to, co dělají, nebo jak se chovají. Ty však nikoho neodsuzuj, že se chová špatně. Není zkrátka součástí tvé cesty. Tím směrem žádnou energii nevydávej. Ani ve slovech, ani v myšlenkách, ani v činech. Když něco posuzuješ, musíš také odpouštět. Odpouštět ostatním, odpouštět okolnostem, opouštět sám sobě. Pokud budeš pozorovat, aniž by soudil, není žádného odpouštění třeba. Pozorování souvisí s pochopením a se znalostí, že všechno plyne v dokonalém Božském Řádu a že jen my lidé jsme si zvolili žít méně dokonale, než bychom mohli. Naší každodenní činností se můžeme přiblížit našim možnostem a tím se i svět stane dokonalejším místem. A nakonec budeme svědky, jak se uzavírá kruh.

Náčelník Seattle a jeho historický proslov ke kongresu a prezidentovi USA, 1854

Roku 1854, kdy americká vláda chtěla skoupit půdu jeho kmene na západním pobřeží, pronesl indiánský náčelník Seattle poselství k americkému prezidentovi a ke Kongresu. Tato prorocká vize velkého náčelníka bývá považována za první vážný ekologický projev světa.
Velký náčelník nám také posílá přátelská slova, plná dobré vůle. To je od něj laskavé, protože my dobře víme, jak málo potřebuje naše přátelství na oplátku. My tedy vaši nabídku uvážíme. Víme, že když neprodáme, bílý muž přijde s puškou a naši půdu si prostě vezme. Co náčelník Seattle řekne, na to se může Velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak, jako se naši bílí bratři mohou spoléhat na příchod ročních období. Moje slova jsou jako hvězdy - nikdy nezajdou.Jak můžete kupovat a prodávat oblohu, jak můžete obchodovat s teplem země? To je myšlenka, která je nám cizí.My přece nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, tak jak je chcete od nás kupovat?Každý kousíček téhle země je mému lidu drahý. Každá zářící jehlička borovic, každý písečný břeh, každý závan mlhy v temných lesích, každá mýtina a každá bzučící muška je v paměti a zkušenostech mého lidu něčím posvátným.Míza, jež proudí pod kůrou stromů, je prosycena vzpomínkami rudého muže. Mrtví bílých zapomínají na zemi svého zrození, když odcházejí na svou pouť po hvězdách. My, my jsme součástí země, a země je součástí nás. Vonící květiny jsou naše sestry. Jelen, kůň, velký orel jsou naši bratři. Skalnaté útesy, šťávy lučin, teplé boky našeho koně, člověk sám - to vše patří k jedné rodině.A tak když Velký náčelník ve Washingtonu říká, že by chtěl koupit naši půdu, žádá od nás moc. Slibuje nám také, že nám zajistí místo, kde si budeme moci žít v klidu po svém. Bude nám prý otcem, a my budeme jeho dětmi. My tedy vaši nabídku, že koupíte naši půdu, uvážíme.Zářící voda, jež proudí v řekách a bystřinách, není obyčejnou vodou, je to krev našich předků. Pokud vám prodáme naši půdu, musíte si pamatovat, že je posvátná, a musíte to naučit i své děti. Musíte jim říct, že každé tajemné zrcadlení v průzračné vodě jezer vypráví o dějinách a vzpomínkách ze života našho lidu.Mumlání vod je hlasem otce mého otce. Řeky jsou naši bratři, ony v nás hasí žízeň, nosí naše kánoe a živí naše děti. Pokud vám prodáme půdu, musíte si pamatovat, že řeky jsou i vaši bratři, a musíte naučit své děti, aby se k nim chovaly se stejnou laskavostí jako ke svým bratřím.Rudý muž vždycky ustupoval před bílými lidmi, tak jako horská mlha ustupuje před ranním sluncem. Ale popel našich otců je nám svatý. I jejich hroby jsou v posvátné půdě, stejně jako tyhle kopce a stromy. Tento kout země je zasvěcen nám.Víme, že bílý člověk našim zvykům nerozumí. Pro něj je jedna část země stejná jako každá druhá, protože je cizincem, jenž přicház za noci a bere si ze země, cokoliv potřebuje. Země mu není bratrem, ale nepřítelem, a když si ji podrobí, jde o kus dál. Za sebou nechává otcův hrob, a nic mu to nevadí. Uloupí zemi svým dětem, a nic mu to nevadí. Zapomíná na hroby svých předků a na dědická práva svých dětí.Jedná se zemí, svou matkou, a s oblohou, svým bratrem, jako s věcmi, jež je možno kupovat, plundrovat a prodávat jako ovce či blýskavé korálky. Jeho nenasytná hltavost pozře celou zemi a nezanechá po sobě nic než poušť.Nevím. My děláme věci jinak než vy. Vím jen, že pohled na vaše města bolí oči rudého muže. Ale možná že jsme jen divoši a ničemu nerozumíme.Ve městech bledých tváří není tichého místečka, kde bys mohl zaslechnout, jak se rozvíjejí lístky na jaře, jak sviští hmyzí křidélka. Možná že jsem jen divoch a ničemu nerozumím. Jak ale ten rachot zraňuje mé uši! A co je do života, když člověk nemůže poslouchat teskné volání lelka anebo spory žab na nočním jezeře? Jsem rudý muž a ničemu nerozumím. Indián má raději měkké šumění větru, když hladí tvář rybníka, a jeho vůni, vymytou poledním deštěm a nasáklou smolným dechem borovic.Vzduch je pro rudého muže drahocenný, protože všechny věci sdílejí společný dech - zvířata, stromy, člověk - všichni dýcháme stejný vzduch. Zdá se, že bílý člověk je lhostejný ke vzduchu, který dýchá. Jako nemocný, který umírá po mnoho dní, i on už otrnul vůči mrtvolnému puchu.Prodáme-li vám svou půdu, musíte si pamatovat, že vzduch je nám drahý, protože sdílí svého ducha s veškerým životem, jejž napájí. Vítr, který dal první doušek vzduchu mému dědovi, přijal také jeho poslední vzdech. A vítr musí předat dech života i našim dětem. Prodáme-li vám svou půdu, musíte ji opatrovat jako zvláštní posvátné místo, kam si i bílý člověk bude moci zajít, aby vychutnal vítr oslazený lučními květy.My tedy vaši nabídku, že koupíte naši půdu, uvážíme. Rozhodneme-li se ji přijmout, dám si jednu podmínku. Bílý člověk se musí chovat ke zvířatům naší země jako k vlastním bratřím.Jsem jen divoch a jinou cestu neznám. Viděl jsem tisíce hnijících bizonů na prérii, kde je nechal ležet bílý muž, když je postřílel z jedoucího vlaku. Jsem jen divoch a nechápu, proč má čmoudící ocelový oř být důležitější než bizon, kterého zabíjíme, jen abychom přežili.Co je člověk bez ostatních tvorů? Kdyby zanikla všechna zvířata, člověk sám by zahynul na velkou samotu duše. Protože co se stane zvířatům, stane se zakrátko i lidem. Všechny věci jsou spojeny.Musíte naučit své děti, že půda pod jejich nohama je popel našich praotců. Aby si vážily země, řekněte jim, že oplývá životy našich pokrevních příbuzných. Učte své děti tomu, čemu jsme naše potomky učili my: země je naší matkou, a cokoliv potká zemi, zakrátko potká i její děti. Když lidé plivnou na zemi, plivají sami na sebe.Tolik víme - země nepatří člověku, člověk patří zemi. To víme. Všechny věci jsou spojeny jako krev, jež pojí jednu rodinu.Cokoliv potká zemi, zakrátko potká i její děti. Člověk neutkal osnovu života, je jen jedním z jejích pramínků. Cokoliv učiní osnově života, činí sám sobě.My ale uvážíme vaši nabídku, abychom odešli do rezervace, kterou jste nám přidělili. Budeme žít stranou, v míru. Málo záleží na tom, kde strávíme zbytek našich dnů, už jich stejně moc nezbývá. Ještě několik hodin a několik zim a žádné z dětí velkých národů, které kdysi obývaly pláně anebo v malých skupinách putovaly hvozdy, tu nezůstanou, aby truchlily nad mohylami lidu, jenž byl kdysi stejně mocný a nadějný jako váš.Proč ale naříkat nad zánikem mého lidu? Kmeny jsou stvořeny z lidí, nic víc a nic míň. Lidé přicházejí a odcházejí jako vlny na moři, a dokonce ani bílý člověk, jehož bůh s ním chodí bok po boku a rozmlouvá s ním jako s přítelem, nemůže být vyňat ze společného osudu. Možná že jsme přece jen bratři, uvidíme.Jednu věc víme, a možná že ji jednou pochopí i bílý muž. Náš Bůh je stejný Bůh jako váš. Vy si možná myslíte, že ho vlastníte, tak jako chcete vlastnit naši půdu. Ale to nejde, protože on je Bohem všech lidí a má stejný soucit s rudým mužem jako s bílým. Tato země je mu drahá, a ublížit jí znamená vršit opovržení na jejího tvůrce. I bílí lidé pominou, a možná ještě dřív než ostatní kmeny. Pokračujte v kálení do svého lože, a jedné noci se zadusíte ve vlastním neřádu.Ale ve svém zániku budete jasně zářit, zažehnuti silou Boha, který vás přivedl do této země a z nějakého zvláštního důvodu vám dal právo nad ní a nad rudým mužem. Tato sudba nám zůstane tajemstvím, protože nám nejde na rozum, proč všichni bizoni jsou vybiti, divocí mustangové zkroceni, tajná zákoutí lesů ztěžkla pachem lidského množství a výhled na žírné kopce je zakryt mluvícími dráty. Kde je houština? Pryč. Kde je orel? Pryč. A co to znamená, když musíme dát sbohem rychlému koni a lovu? Konec života a začátek živoření.Možná že bychom měli naději porozumět, kdybychom věděli, o čem bílý člověk sní, o jakých nadějích vypráví svým dětem za dlouhých zimních nocí, jaké vidiny vpaluje do jejich myslí, po jaké budoucnosti pro ně touží. Jsme ale jen divoši, a sny bílého člověka jsou nám skryty. A protože jsou nám skryty, musíme jít svou cestou.My tedy uvážíme vaši nabídku, že koupíte naši půdu. Řekneme-li ano, bude to proto, že chceme mít jistotu o rezervaci, kterou nám slibujete. Tam možná dožijeme své dny tak, jak si přejeme. Až poslední rudý muž zmizí z tváře země, zbyde po něm jen památka jako stín obláčku, jež táhne nad prérií, ale tato pobřeží a tyto lesy budou pořád hostit duše mého lidu, který miloval tenhle kus země tak, jako novorozeně miluje tep matčina srdce. Prodáme-li vám svou půdu, milujte ji tak, jako jsme ji milovali my. Starejte se o ni tak, jako jsme se o ni starali my. Podržte si v paměti vzpomínku na naši zem, jaká byla, když jste si ji brali. A ze všech svých sil a z celého srdce svého ji zachovejte svým dětem a milujte ji tak, jako nás všechny miluje Bůh.Jedno víme - náš Bůh je stejný jako váš. Tato země je mu drahá. Ani bílý člověk se nemůže vyhnout společnému osudu. Možná že jsme přece jen bratři. Uvidíme...
Více zde: http://schodydonebe-cz.webnode.cz/odkazy/proslov-nacelnika-seattlea-k-americkemu-kongresu-z-r-1855/